neděle 19. března 2017

Brazilský carrot cake



Ahoj čtenáři,

tak jsem tady zas. A že to trvalo. Už jsem se nemohla dočkat, až zase něco zajímavého upeču, a hodím to sem. K mému překvapení jsem zjistila, že ikdyž jsem byla dlouhou dobu neaktivní, moje příspěvky mají velice solidní návštěvnost. Těší mě, že to tady pořád čtete a že podle mě pečete. Dnešní recept vás snad nezklame. Jedná se o kategorii tzv. "super beginer" koláč, tj. koláč, který vám nezabere moc času a pokud jej nepřepečete, tak na něm ani nic nezkazíte. Myslím, že do budoucna jej budu dělat častěji, třeba pokud půjdu někam na návštěvu, nebo na nějakou hromadnou akci a nebudu mít čas se s něčím dlouho piplat.

pátek 22. ledna 2016

Zkouškové na Listovkách a návrat k blogu



Zdravím všechny své čtenáře,

v prvé řadě vám děkuji za to, že stále čtete můj blog, přestože se na něm dlouhé měsíce nic neděje. Dokonce mi od mnohých z vás přišly zprávy orodujicí za nové recepty a updaty z mého života :) Proto jsem po dlouhé době otevřela svůj blogger účet, s velice povzbuzujícími statistikami, dle kterých je blog i přes veškerou neaktivitu autorky navštěvován na všech světových kontintentech. 

neděle 17. května 2015

Citrónové sušenky pšenično-žitné



Věřím, že vztah mezi množstvím práce a prokrastinací je přímo úměrný. Proto teď sedím, a místo učení se píšu článek na blog. Nedávno jsem si totiž uvědomila, že nejsem schopna dohledat recept, který jsem vyzkoušela, ale následně nezveřejnila. Proto bych už z podstaty vlastního užitku neměla tento blog zanedbávat, a vždycky se aspoň krátce vyjádřit k tomu, co jsem zase ukuchtila.

úterý 3. února 2015

Polský mazurek


Jsem v Ostravě. Poslouchám Carlu Bruni, pročítám statusy Petra Kolmana (kdybyste to ještě nevěděli, tak náš vyučující veřejné správy/ správního práva má naprosto nejkrutější smysl pro humor) a je mi fajn. 

neděle 21. prosince 2014

Kolej style chili con carne




Celou svou duší doufám, že jste na mě ještě nezanevřeli. 


Jako blogerka si teď připadám poněkud méněcenně, když poslední článek byl publikovaný někdy v hodně dávné době. Na svou obhajobu bych dodala, že jsem se tou dobou necítila moc fajn, spíš mě přepadaly depky. Tehdy jsem nechtěla dopustit, aby se ty mé nálady rozšířily internetem do širého světa, a tak jsem raději přestala psát. Přestala jsem psát, a dala jsem přednost opravdovému životu. 

sobota 25. října 2014

Dýňový závin


Chytla mě podzimní depka. Nevím, co se to se mnou děje, ale poslední dobou jsem se několikrát přistihla, jak dělám věci, které běžně nedělám (úkoly jsou asi nejviditelnějším příkladem), říkám věci, které by v normálním případě nevyšly z mých úst ("to nejde, všechno je na nic, vzdávám to, jdu se bodnout..."). Myslela jsem, že je to jen otázka jednoho, dvou dnů, a že všechno bude zase fajn. Ve skutečnosti se má situace ještě poněkud zhoršila, protože jsem opět byla na trhat osmičku, která byla absolutně, totálně nejhorší na trhání. Mám teď bolavou levou půlku pusy a úplně cítím tu živou ránu, kterou se snažím zklidnit neustálým ledováním. Takže nic moc, řekla bych. Asi se z té krize vrhnu na další pečení. Nebo mám snad dát přednost školním povinnostem?

sobota 18. října 2014

Pumpkin Pie- podzimní klasika



Už dva víkendy po sobě jsem jedináček. Abych to upřesnila, neumřel mi bratr, spíš naopak! On si teď začal jezdit na různé víkendovky (Thanksgiving weekend v Malenovicích, film weekend na Tyře s Young Life...), takže se vlastně naše role vyměnily. Původně jsem byla já ten nejaktivnější člověk v rodině, který málo který víkend trávil doma. Věci se mají tak, že už jsem úplně zahlcená úkolama do školy, takže si výlety a podobné víkendové akce nemůžu dovolit. Jsem na tom tak špatně, že už půl dne projíždím zadání všech těch úkolů a vybírám si, čím začnu (začla jsem úpravou fotek na blog, pochopitelně). A aby toho nebylo málo, musím ještě řešit resty 2 týdny staré (jsem já to ale prokrastinátor...). 

neděle 5. října 2014

Francouzské sušenky Palmiers




A je to tady. Je podzim. Nejen, že už je léto pryč, ono je pryč i babí léto. A jaký to má důsledek pro mě? Tak třeba si můžu být 100% jistá, že se má barva kůže pomalu ale jistě začne podobat barvě mléčného skla (toto označení vymyslely Angličanky v létě 2012, kdy jsem i po dvoutýdenní dovolené ve Španělsku byla nejbledší turistkou oné destinace). Dále pak nový akademický rok, který s sebou přináší hodně školních, ale i sociálních povinností. Proto se ani nemusíte pokoušet o (neohlášenou) návštěvu na koleji. Stejně se vám to nepovede (slečna Terezie by mohla povídat...).

sobota 27. září 2014

Zlaté polomáčené



Poslední týdny jsem tento blog dost zanedbávala, a proto teď mnohým budu připadat dost pasivně. Ve skutečnosti jsem asi byla dosti pasivní, ale jen co se internetu týče. Čas, který bych jinak asi trávila tady, jsem trávila například nakupováním lahůdek na francouzském tržišti, romantickými cyklo projížďkami po lyonských promenádách, nočními mejdany na Rhôně, pikniky (u řeky, u jezera, na kopci, pod kopcem...), či elegantní jízdou kabrioletem po místních lyonských pamětihodnostech. Dost ale o Francii, o té snad časem bude samostatný článek.

sobota 30. srpna 2014

Švédské pokušení (=skořicové rolky)


Vrátila jsem se z Chorvatska, a doma mě čekalo překvapení v podobě studeného počasí. Připadám si jako na podzim, kdy nemám chuť vycházet z domu. V takových chvílích je nejlepší usednout na gauč s čerstvou kávou a něčím na zub. Pokud právě uvažujete, co by to tak asi mohlo být, doporučím vám tyto skořicové rolky, které jsou naprosto fantastické! Receptura je švédská (jistě znáte z Ikea restaurace), ale pečou se hojně i v celé severní Evropě a Americe. Nechala jsem se zlákat Kanaďanem Majklem, který je tak vychvaloval, až mě to zvledlo z gauče a donutilo jít péct. Celou přípravu můžete shlédnout na tomto videu, kde Majkl všechno polopaticky vysvětluje krok za krokem. A věřte, že ani já ani Majkl jsme to s chválou nepřehnali. Jsou fakt super. A snadné!

středa 20. srpna 2014

Pomerančové sušenky


Asi je to na tomto blogu znát, ale ještě jednou pro upřesnění. Miluju sušenky!
Jejich jednoduchost a praktičnost se vůbec nedá srovnat s žádným jiným dezertem (představte si jak si s sebou na dovolenou balíte panna cottu ve skle…). Právě z těchto důvodů je často peču, ikdyž pokaždé zkouším jiný recept. Tento jsem našla na blogu Cataliny (zde). V mém případě došlo na malou chybu v Matrixu, protože jsem nechtěně vmíchala celý kypřící prášek.

neděle 17. srpna 2014

Ostružinová panna cotta



Panna cotta, které se taky říká vařená smetana, je podle Italů jejich nejsnadnější a nejrychlejší dezert, který tam zvládne připravit každý. Základ panna cotty tvoří smetana, želatina, cukr a mléko. Směs těchto surovin se pak nalévá do formiček a vyklopí na talíř. My, co doma formičky na panna cottu nemáme si ale vystačíme se skleničkami, u kterých aspoň máme jistotu, že vyndávání z formiček nedopadne katastrofou. Hotovou panna cottu podáváme s karamelem, čokoládou, nebo ovocem.Já jsem připravila panna cottu s ostružinami, a to proto, že mi připadá čerstvé ovoce jako naprosto nejúžasnější surovina, jakou můžete mít. Ostružiny ze zahrádky jsou navíc velice chutné a zdravé.

čtvrtek 14. srpna 2014

Talíř místo kytky


Tak si to představte. Chodíme po obchodech v Polsku, a zamíříme do prodejny s květinami a bytovými doplňky. Obchod je opravdu krásný, a tak se kochám těmi květy, které vidím všude kolem. Ta chvíle mě dovádí k otázce, kdy že jsem vlastně naposled dostala od chlapce kytici?

čtvrtek 7. srpna 2014

Jablečný mřížkový koláč




Některé plány prostě nevyjdou. Měla jsem chutě na tarte tatin, a proto jsem si nakoupila jabka a další potřebné suroviny. S lítostí jsem pak zjistila, že vlastně žádná naše forma nepasuje zároveň do trouby i na indukčku. Takže na tarte tantin si musím nechat zajít chuť. Abych nějak využila nakoupené suroviny, upekla jsem tento velice lahodný jablečný koláč.

čtvrtek 31. července 2014

Čokoládovo-banánový dort, který zvládne každý



V březnu mi kamarádka Marky napsala o doporučení na nějaký jednoduchý, a přitom lahodný dort. Problém byl v tom, že jsem ještě s dorty neměla skoro žádné zkušenosti, a tak jsem nemohla nijak pomoci. Tehdy jsem ještě moc často nepekla, a vlastně i teď se každým receptem učím novým věcem.
Tehdy Marky otestovala čokoládovo-banánový dort, který našla na internetu. A povedl se! Neodolala jsem, a za pár týdnů jsem jej připravila tátovi k narozkám. Potěšilo mě, že příprava netrvala dlouho, byla jednoduchá, a taky že nebylo potřeba shánět někde po venku žádné extra potraviny. Dortem byl potěšen nejen táta, ale i všichni příbuzní, kteří si na něm pochutnali.

Udělejte i vy radost svým blízkým a upečte jim tento sladký dortík!